Delay je jeden z nejznámějších a snadno rozpoznatelných efektů ve světě kytarových pedálů. Každý kytarista by měl ve své výbavě nějaký mít. Delay je často základem riffů nebo ambientních ploch. Při hraní sól pomáhá zpevnit zvuk a může tak navodit pocit, že jej hraje více nástrojů. V tomto článku se podíváme na to, co jednotlivé parametry u delaye znamenají, jak se od sebe jednotlivé typy liší a jak tento typ efektu použít a dostat z něj ten nejlepší zvuk.
Základní pojmy
Co tedy delay dělá? Když na kytaře zahrajete tón, delay tento tón opakuje. Pomocí parametrů můžete nastavit rychlost, počet opakování a vlastní hlasitost efektu. V základu mají pedály tyto možnosti nastavení:
- time: čas mezi zahraným tónem a prvním opakováním, které slyšíte
- feedback: nastavení počtu opakování, pokud je úplně stažený, uslyšíte pravděpodobně jen jedno,naplno budou opakovačky dokola oscilovat.
- level: nastavení hlasitosti efektu (jak moc budou opakované tóny slyšet)
Typy delay efektů
Delaye se rozdělují do několika základních kategorií, a to především podle technologie výroby a typu obvodu.
Páskové echo
Kolem roku 1950 přišel Les Paul s nápadem použít nahrávací páskové zařízení pro opakování signálu, a tím tvorbu ozvěny – echa. Odtud pochází anglický název „tape echo“. V dnešní době se klasická pásmová echa používají již jen výjimečně, protože mají spoustu snadno poruchových součástek, které se mohou poškodit při transportu. Tato zařízení ale produkují skvělý vintage zvuk, a některé firmy je proto stále vyrábí. Moderní pedály již v sobě žádnou pásku nebo kazetku s páskou nemají.
Analogový delay
První analogový delay přinesla na trh v roce 1981 firma Boss. Obvod pedálu byl založený na tzv. BBD chipu (bucket brigade chip), který posílá analogový signál přes několik kapacitátorů, kde je následně tvořeno zpoždění. Zvuk u analogových delayů je spíše temnější a teplý. Pro někoho může být menší nevýhodou, že čas opakování lze nastavit pouze omezeně (například do 600 ms). Analogové delaye vyrábí celá řada firem. V různých verzích například skvělý MXR Carbon Copy delay od značky Dunlop.
Digitální delay
První delaye tohoto typu na trh přivedla v roce 1984 také firma Boss. Jednalo se o model DD-2. Obvod těchto pedálů je komplikovanější. Pedál za pomocí DSP (Digital Signal Processor) chipu
konvertuje analogový signál na digitální, nahraje ho a podle nastavených parametrů opakuje. Čas opakování může být oproti analogu opravdu dlouhý. Díky digitální technologii jsou opakovačky také velmi čisté a nedegradují jako u páskového echa. Typickým digitálním delayem je NUX Time Core Deluxe MKII.
Moderní digitální delaye
Tyto delaye nyní patří k nejrozšířenějším na trhu. Velkou výhodou je, že simulují různé typy delayů, mají tak široké možnosti nastavení a pestrou paletu zvuků. Složitější a dražší efekty také mají možnost tvorby, detailní editaci presetů a funkci tap-tempo, které slouží pro nastavení času opakování poklepáním nohy. Za zmínku rozhodně stojí Boss-DD 500, DD-8 a různé verze delayů od firem Strymon, TC Electronic či Line6.
Hlavní rozdíly mezi analogovým a digitálním delayem
Analogový delay:
- BBD chip mění barvu zvuku jednotlivých opakování
- zvuk delaye degraduje a s každou další opakovačkou je méně čistý
- maximální čas opakovaček je kratší, typicky maximálně 600 ms
- celkový zvuk je teplejší a temnější než u typického digitálního delaye
Digitální delay:
- zvuk je díky DSP chipu čistý a transparentní (za předpokladu, že nepoužíváte simulaci páskového echa nebo analogového delaye)
- čas mezi opakovačkami může být mnohem delší, u nejdražších delayů až 10 sekund
Některé způsoby použití delaye
Při použití delaye se nekladou meze fantazii a někteří muzikanti jej dokáží využít velmi kreativně. Efekt má široké využití v závislosti na stylu hraní a hudebním žánru.
Vintage zvuky
Jestliže chcete mít zvuk ve stylu vintage, je vhodné pořídit kvalitní analogový delay (MXR Carbon Copy), páskové echo nebo jejich simulace (Strymon Timeline nebo El Capistan). Oba druhy delaye zvuk unikátně ovlivňují. Každé opakování jej lehce degraduje a tvoří tak krásný teplý zvuk, který při hraní s dalšími nástroji skvěle zní a dobře se mezi nimi prosadí.
Delay pro kytarová sóla
Na téměř každé nahrávce kytarového sóla můžete slyšet delay. Ten zvuku pomáhá a tvoří dojem sólové hry dvou nástrojů. Zvuk je víc masivní a lépe se hraje.
Slapback delay
Tzv. Slapback delay lze slyšet na nahrávkách Elvise Presleyho, Chucka Berryho nebo dalších muzikantů a kapel z 50. let. Pro dosažení tohoto zvuku je potřeba nastavit čas delaye na velmi krátký, level delaye asi na stejnou úroveň jako váš původní signál a feedback na minimum. Jedná se o velmi výrazné, charakteristické nastavení.
Delay pro rytmické zvuky
Někteří kytaristé rádi používají delay pro různé rytmické zvuky. Pro toto využití doporučuji nějaký delay s tap-tempem, které umožní přesné nastavení času nohou, podle bubeníka nebo tempa skladby. Také je pro takové hraní vhodnější využít digitální delay, protože opakování by mělo být co nejčistší. Známou nahrávkou, kde můžete slyšet takovou aplikaci delaye, je Where the streets have no name od U2.
Kam umístit delay v efektovém řetězci?
S umístěním delaye můžete samozřejmě experimentovat. Fantazii se meze nekladou, ale standardně se delay zapojuje za kreslící pedály, modulace a před reverb. Toto umístění dodá jeho zvuku prostor a zní lépe. Běžný signálový řetězec vypadá v ideálním případě asi takto: kytara – ladička – kvákadlo - kompresor – fuzz – overdrive / distortion – modulace – delay – reverb – aparát. Alternativní možností je umístit delay spolu s reverbem do efektové smyčky. Čistota signálu a kvalita zvuku delaye vás možná mile překvapí.
Autor článku Pavel Kvapil
